Dlouhosrsté stříbrné želvovinové kočičce Filipovi se jednen květnový čtvrtek narodila 3 koťátak, rodila těžce, koťátka byla veliká. Jenže její paní koťátka i s dekou vzala, odnesla je do komory, ať se Filip strará. Maminka by se ráda starala, ale sama nevěděla, co se děje, neměla mlíčko, nosila koťátka z místnosti do místnosti, i paní je ukazovala, koťátka plakala, maminka Filip taky plakala, a umíralo první koťátko, pak druhé. Nejdéle vydrželo to poslední, nejmenší, fkémovobílé, dva dny a dvě noci plakalo hlady. Dva dny a dvě noci se maminka Filip prosila svou paní o pomoc. Marně. I Andílek zemřel. A nemusel. Stačilo zvednout sluchátko nebo ujít pár kroků a žil by nejen Andílek, ale i ostatní dvě koťátka.
Lidská lhostejnost a schopnost přehlížet bolest zvířat je bezedná:(